thought-catalog-UK78i6vK3sc-unsplash-1

Mobbing a bossing zůstává aktuálním tématem i při práci z domova

  1. By Anna Šváchová

Práce z domova se díky moderním technologiím postupně stává běžnou záležitostí mnoha různých pracovních pozic. K rozšíření tohoto trendu výrazně přispěla pandemie COVID-19, která z home office udělala na přechodnou dobu pro řadu firem dokonce nutnost. Mnoho zaměstnanců tak poznalo benefity i úskalí práce na dálku a objevily se nové otázky, které tento moderní pracovní styl přináší.

Co se stalo s pracovní šikanou ve chvíli, kdy zaměstnanci zůstali doma a pracovali na dálku?

Jednou z významných otázek, nebo lépe řečeno negativních dopadů home office, je právě nová forma šikany. Společně s tím, jak se práce přesunula do prostředí domova, došlo také k přesunu mobbingu a bossingu. Mobbing, tedy dlouhodobé a systematické obtěžování a znepříjemňování života na pracovišti ze strany jednoho nebo více spolupracovníků, a bossing, kdy je podřízený šikanován svým nadřízeným, se totiž zdaleka nemusí odehrávat pouze na pracovišti.

Nejčastěji se dnes setkáváme s pojmem tzv. e-mobbingu, který může nabývat mnoha různých podob. Zaměstnanec je například neustále zahlcován a kontrolován prostřednictvím e-mailu, telefonu a dalších komunikačních kanálů. Zpravidla je takto kontaktován také mimo pracovní dobu, o víkendech a během dovolené. Tento negativní jev se nejčastěji objevuje ze strany manažerů vůči svým podřízeným, a to jako následek skutečnosti, že při práci z domova chybí přímý dohled. V obavě ze ztráty kontroly nad tím, co pracovník na home office dělá, ji nadřízený zintenzivní natolik, že přeroste až v e-bossing.

Může se však také stát, že je naopak pracovník svými kolegy nebo nadřízeným ignorován. Tímto způsobem jej nutí pracovat i mimo pracovní dobu a současně mu tak znemožňují včas a v odpovídající kvalitě plnit pracovní úkoly. 

E-mobbing (a stejně tak e-bossing) představuje pro oběť potenciálně ještě větší psychickou zátěž než „běžná“ pracovní šikana, protože se odehrává přímo v prostředí domova. Může být intenzivnější a oběť ji prožívá jako všudypřítomnou, protože zde neexistuje symbolický únik v podobě odchodu z práce domů. Tím pádem e-mobbing také narušuje soukromý prostor a člověk přichází o pocit bezpečí, který má za normálních okolností s domovem spojen. Fyzická vzdálenost a zdánlivá anonymita práce na dálku mohou navíc přispět k tomu, že se e-mobbing mnohem snadněji rozvine a může být také hůře odhalitelný.

Je legislativa řešením?

Šikanu, která se neodehrává přímo na pracovišti, bychom proto neměli podceňovat a i v případě e-mobbingu je velmi důležitá prevence. Vzhledem k tomu, že s největší pravděpodobností bude stále více zaměstnanců využívat částečný nebo plný home office, e-mobbing se může v budoucnu stát běžným problémem mnoha pracujících. Na tuto skutečnost upozorňuje ve své studii také Michal Beňo z Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE), jenž existenci e-mobbingu v různých podobách dokládá na více než 600 respondentech. Na nárůst e-mobbingu reagovali už i poslanci Evropského parlamentu a právě připravují novou směrnici na ochranu práv a volného času zaměstnanců (nejen) při práci z domova.

Ilustrační obrázek, zdroj Unsplash

Ačkoli může nová legislativa významně přispět k prevenci, její existence e-mobbing nevymýtí. Nejlepší obranou (proti jakékoliv šikaně) je co nejdříve na ni upozornit. Nezavírat před problémem oči, ať už se týká nás, nebo někoho jiného, a nebát se o šikaně mluvit. 

Platforma Nenech to být umožňuje anonymně oznámit podezření na jakoukoli šikanu v zaměstnání včetně e-mobbingu, a navíc firmám nabízí řešení, které pomáhá vytvářet bezpečné pracovní prostředí, přispívá k otevřené firemní kultuře a funguje jako preventivní nástroj proti šikaně.